AK Havlíček uspěla u Ústavního soudu se stížností proti nezákonnému vzetí do vazby


Převzali jsme zastoupení klienta, majitele eshopu s náhradními díly, po jeho zadržení, které následovalo pro domovní prohlídce provedené v jeho domě. Při domovní prohlídce byly zajištěny soukromé věci a také tři kusy vstřikovacích čerpadel. Klient byl od provedené domovní prohlídky v režimu zadržené osoby a čas mimo výslech trávil v cele předběžného zadržení. Nikdy před tím nebyl soudně trestán a ani prověřován pro trestný čin.

Vyšetřovatel během výslechu po sdělní obvinění sdělil, že mají od výrobce potvrzeno, že čerpadla byla odcizena v průběhu výrobního cyklu. Důkaz o tom ale nebyl předložen. Předpokládaná škoda na těchto třech čerpadlech činila maximálně 60.000 Kč.

Následně po sdělení obvinění nám bylo oznámeno, že bude na klienta podán návrh na vzetí do vazby.  Návrh na vzetí do vazby obsahoval toto vyjádření státního zástupce:

„…, u obviněného navíc byly zajištěny různé výrobky ze společnosti Bosch Diesel Jihlava, které jak bylo zjištěno, byly odcizeny v továrně této společnosti v Jihlavě.“

V rámci řízení o vazbě dne 5.12.2020 jsme poukazovali na skutečnost, že ve spise není jediný důkaz, kterým by bylo prokázáno, že čerpadla jsou skutečně odcizena, tedy nebyl k dispozici onen důkaz prokazující zjištění policie, že byly v této továrně čerpadla vůbec odcizena. Soud tento náš důležitý argument nezohlednil a důvěřoval sdělení policie a státního zastupitelství bez důkazu, viz parafráze z odůvodnění rozhodnutí:

„Ke skutku označenému v usnesení o zahájení trestního stíhání soud uvádí, že u obviněného byla při domovní prohlídce zajištěna mimo jiné čerpadla Bosch, policejní orgán přitom u společnosti Bosch ověřil, že tato čerpadla pocházejí právě od jmenovaného výrobce a nelze je zakoupit na trhu.“

Klient byl soudem vzat do vazby dne 5.12.2020 a byl eskortován z cely předběžného zadržení do vazební věznice. Proti vzetí do vazby jsme podali stížnost z důvodu absence vazebního důvodu a také jsme poukázali na skutečnost, že není ve spise důkaz, že čerpadla pocházejí z trestné činnosti.

Dne 17.12.2020 policejní orgán provedl výslech třetí osoby a následně byl náš klient propuštěn na svobodu na základě rozhodnutí státního zastupitelství z důvodu absence dalších vazebních důvodů.

V únoru  2021 nám bylo umožněno seznámit se spisem. Ve spise i nadále zcela absentoval jakýkoli důkaz, kterým by bylo prokázáno, že čerpadla byla ukradená z továrny Bosch. V červnu 2021 jsme tedy podali návrh na zastavení trestního stíhání. Následovalo předvolání k výslechu. Dne 2.7.2021 u výslechu nám policejní orgán ukázal potvrzení Bosch ze dne 10.12.2020, kde továrna uvedla, že tato tři čerpadla nebyla z jejich výroby odcizena.

Odvolací soud o stížnosti rozhodnul tak, že ji zamítnul s odůvodněním, že klient byl již z vazby stejně propuštěn. Rozhodnutí odvolacího soudu bylo natolik překvapivé, že jsme proti němu podali stížnost k Ústavnímu soudu. Dne 24.8.2021 Ústavní soud ve věci

  1. ÚS 637/21[1] rozhodnul, že byla porušena ústavní práva našeho klienta a rozhodnutí odvolacího soudu jako neústavní zrušil a uvedl ve svém odůvodnění:

„Ústavní soud konstatuje, že napadené usnesení krajského soudu nedostojí výše vymezeným ústavním požadavkům. Skutečnost, že stěžovatel byl dříve, než krajský soud jeho stížnost s poukazem na § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítl, usnesením státního zástupce propuštěn z vazby na svobodu, nečiní jeho stížnost proti rozhodnutí o vazbě nedůvodnou. Zamítl-li ji krajský soud pouze z tohoto důvodu, aniž by se jinak zabýval zákonností vazby a důvodností jednotlivých stížnostních námitek, pak jeho rozhodnutím byla stěžovateli v rozporu s čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 8 odst. 1, 2 a 5 Listiny a čl. 5 odst. 1 písm. c), odst. 3 Úmluvy odepřena soudní ochrana proti zásahu do osobní svobody. Ostatními námitkami stěžovatele se Ústavní soud již nezabýval, neboť by to bylo, s ohledem na uvedený závěr o porušení jeho ústavně zaručených základních práv a svobod, nadbytečné a předčasné, neboť se jimi bude zabývat krajský soud.“

Nyní tedy vyčkáváme skutečného přezkoumání vazebních důvodů ze strany odvolacího soudu. Otázkou je, zda se opět neocitneme u Ústavního soudu, pokud by odvolací soud neshledal vazbu nedůvodnou. Jsme ale přesvědčení, že zbavení osobní svobody i v rámci rozhodování o vzetí do vazby musí být skutečně podloženo relevantními důkazy. Pouhé domněnky nemohou vést soud k závěru zbavit někoho osobní svobody.

Všechny orgány činné v trestním řízení si musejí být vědomy, že zbavení osobní svobody zadržením či vzetím do vazby nepůsobí pouze preventivně, ale již onu osobu, její rodinu atd. trestají. Byť dojde posléze k propuštění, stigma vzetí do vazby a stíny pochybností ze strany okolí již navždy zůstanou. Český právní řád nezná větší trest, než zbavení osobní svobody, a proto s ním musí být nakládáno velice obezřetně, abychom nemuseli konstatovat, že je předběžné zbavení osobní svobody nadužíváno stejně jako odposlechy.

[1] https://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=117366&pos=1&cnt=1&typ=result

 

AK Havlíček uspěla u Nejvyššího soudu ve věci protizákonných odposlechů


Podání návrhu na přezkum Advokátní kancelář Havlíček odůvodnila jako exemplární případ, kdy byl odposlech nařízen zcela nesmyslně a odkázala v tomto smyslu na jiné rozhodnutí Nejvyššího soudu pro podporu své argumentace.
Dále se advokátní kancelář ohradila proti vedení celé trestní kauzy, neboť se jednalo o civilní spor, kde byly orgány činné ve trestním řízení, dnes již zcela typicky, zneužity pro obstarání důkazů jedním z účastníků civilního řízení za notné asistence policie, státního zastupitelství a konečně i soudu, který nařídil dokonce odposlech.

(Pokračování textu…)

Neuhrazení dodávky ze strany Tuniska dostalo podnikatele na pokraj bankrotu


V současnosti zastupuje AK Havlíček českého podnikatele, který přišel o nemalou finanční částku v Tunisku při výstavbě Tuniského kulturního centra, která je v majetku Tuniské republiky. Tato se k pohledávce, která vznikla v období „arabského jara“ nehlásí a přes oficiální cestu Ministerstva zahraničních věcí se doposud nepodařilo situaci zvrátit. Podnikatel tak nadále čeká na zaplacení.

(Pokračování textu…)

Dopady pandemie koronaviru


Jaké jsou právní dopady pandemie koronaviru a jak žádat o náhradu?

Vláda vzhledem k pandemii koronaviru COVID-19 vyhlásila dne 12. března 2020 nouzový stav. Učinila tak na základě ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, a zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon).

V návaznosti na vyhlášení nouzového stavu vláda nařídila řadu opatření (ochrana hranic ČR, zákaz cestování přes hranice, zákaz kulturních a dalších akcí, zákaz maloobchodního prodeje, uzavření sportovišť), která se ve velké míře dotýkají všech občanů i společností v České republice.

Mnoha podnikatelům (a nejenom jim) může být těmito opatřeními způsobena škoda, která s jejich trvající platností stále narůstá. Krizový zákon obsahuje ustanovení § 36, které výslovně ukládá státu nahradit škodu způsobenou krizovými opatřeními.

Český právní řád tedy určitou možnost zmírnění škod způsobených v důsledku pandemie a navazujících vládních opatření nabízí, i když v tuto chvíli není jasné, jak bude nahrazování škod ze strany státu v praxi fungovat.

Komplikovanější situace ale nastává v případě mezinárodních obchodních vztahů. Může se jednat o:

  1. Zahraniční investory v ČR
  2. Zahraniční podnikatele podnikající v ČR
  3. Zahraniční podnikatele obchodující s podnikateli z ČR
  4. České podnikatele obchodující nebo investující v zahraničí

I těmto podnikatelům nepochybně vznikla a ještě vznikne škoda v důsledku pandemie koronaviru a souvisejících opatření. I tito podnikatelé se nepochybně budou chtít domáhat náhrady škody.

K úspěšnému uplatnění škody se však v některých případech těchto přeshraničních vztahů budou muset dovolávat mezinárodního práva.

Náhrada škody podle krizového zákona

Podle § 36 krizového zákona je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.

Stát podle krizového zákona nahradí škodu, která byla způsobena krizovými opatřeními. Nenahrazuje se tedy škoda, která vznikla pouze v důsledku rozšíření koronavirové pandemie bez přičinění vládních opatření.

K úspěšnému uplatnění náhrady škody je třeba prokázat:

  1. Provedení konkrétního krizového opatření
  2. Existenci škody
  3. Příčinnou souvislost mezi krizovým opatřením a vznikem škody

Na státu naopak je, aby prokázal, že poškozený si škodu způsobil sám.

Jak vyplývá ze znění § 36, stát je povinen škodu kompenzovat fyzickým a právnickým osobám. Více zákon tyto osoby nekonkretizuje.

Z toho vyplývá, že náhrada škody podle krizového zákona náleží nejen obchodním společnostem, ale také fyzickým osobám podnikajícím i nepodnikajícím. Zákon také nerozlišuje, zda se jedná o občany ČR nebo cizince, či o českou nebo zahraniční společnost.

Náhrady škody na České republice se podle krizového zákona tedy mohou domáhat také zahraniční podnikatelé.

Není však vyloučeno, že náhrada škody bude státem dobrovolně poskytována pouze v omezeném rozsahu. Obdobnou situaci totiž Česká republika ani okolní státy doposud neřešila. Dosavadní zkušenosti s náhradou škody podle krizového zákona pocházejí pouze z doby povodní, kdy byla zasažena pouze malá část území, nikoliv celý stát.

Proto je třeba se připravit na to, že stát může odmítat nároky, které by podle krizového zákona měly být uspokojeny. V takovém případě bude nutné nároky na náhradu škody uplatnit soudní cestou.

Získejte své peníze zpět

Napište nám vaše vzniklé škody. Postup odborně posoudíme a navrhneme správnou strategii. Úvodní konzultaci nabízíme zdarma.






    Náhrada škody od státu za vyhlášení nouzového stavu


    Stát ze zákona nese odpovědnost za vyhlášení nouzového stavu a zákon v tomto směru chrání fyzické a právnické osoby, které jsou opatřeními dotčeny a stanoví, že mají právo na kompenzaci. Fyzické a právnické osoby nemohou nést náklady spojené s nouzovým stavem.

    Pandemie koronaviru COVID-19 je ránou pro celou zemi, stát ale v této chvíli musí chránit svojí ekonomiku tak, že bude kompenzovat škody, které vzniknou v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu.

    Pomůžeme Vám, víme:
    – Jakou náhradu lze požadovat,
    – Co musíte prokázat,
    – U kterého státního orgánu nárok uplatnit.

    Získejte své peníze zpět

    Nechejte nám zprávu, váš postup posoudíme a navrhneme správnou strategii. Úvodní konzultaci nabízíme zdarma.