Jaké jsou právní dopady pandemie koronaviru a jak žádat o náhradu?

Vláda vzhledem k pandemii koronaviru COVID-19 vyhlásila dne 12. března 2020 nouzový stav. Učinila tak na základě ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, a zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon).

V návaznosti na vyhlášení nouzového stavu vláda nařídila řadu opatření (ochrana hranic ČR, zákaz cestování přes hranice, zákaz kulturních a dalších akcí, zákaz maloobchodního prodeje, uzavření sportovišť), která se ve velké míře dotýkají všech občanů i společností v České republice.

Mnoha podnikatelům (a nejenom jim) může být těmito opatřeními způsobena škoda, která s jejich trvající platností stále narůstá. Krizový zákon obsahuje ustanovení § 36, které výslovně ukládá státu nahradit škodu způsobenou krizovými opatřeními.

Český právní řád tedy určitou možnost zmírnění škod způsobených v důsledku pandemie a navazujících vládních opatření nabízí, i když v tuto chvíli není jasné, jak bude nahrazování škod ze strany státu v praxi fungovat.

Komplikovanější situace ale nastává v případě mezinárodních obchodních vztahů. Může se jednat o:

  1. Zahraniční investory v ČR
  2. Zahraniční podnikatele podnikající v ČR
  3. Zahraniční podnikatele obchodující s podnikateli z ČR
  4. České podnikatele obchodující nebo investující v zahraničí

I těmto podnikatelům nepochybně vznikla a ještě vznikne škoda v důsledku pandemie koronaviru a souvisejících opatření. I tito podnikatelé se nepochybně budou chtít domáhat náhrady škody.

K úspěšnému uplatnění škody se však v některých případech těchto přeshraničních vztahů budou muset dovolávat mezinárodního práva.

Náhrada škody podle krizového zákona

Podle § 36 krizového zákona je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.

Stát podle krizového zákona nahradí škodu, která byla způsobena krizovými opatřeními. Nenahrazuje se tedy škoda, která vznikla pouze v důsledku rozšíření koronavirové pandemie bez přičinění vládních opatření.

K úspěšnému uplatnění náhrady škody je třeba prokázat:

  1. Provedení konkrétního krizového opatření
  2. Existenci škody
  3. Příčinnou souvislost mezi krizovým opatřením a vznikem škody

Na státu naopak je, aby prokázal, že poškozený si škodu způsobil sám.

Jak vyplývá ze znění § 36, stát je povinen škodu kompenzovat fyzickým a právnickým osobám. Více zákon tyto osoby nekonkretizuje.

Z toho vyplývá, že náhrada škody podle krizového zákona náleží nejen obchodním společnostem, ale také fyzickým osobám podnikajícím i nepodnikajícím. Zákon také nerozlišuje, zda se jedná o občany ČR nebo cizince, či o českou nebo zahraniční společnost.

Náhrady škody na České republice se podle krizového zákona tedy mohou domáhat také zahraniční podnikatelé.

Není však vyloučeno, že náhrada škody bude státem dobrovolně poskytována pouze v omezeném rozsahu. Obdobnou situaci totiž Česká republika ani okolní státy doposud neřešila. Dosavadní zkušenosti s náhradou škody podle krizového zákona pocházejí pouze z doby povodní, kdy byla zasažena pouze malá část území, nikoliv celý stát.

Proto je třeba se připravit na to, že stát může odmítat nároky, které by podle krizového zákona měly být uspokojeny. V takovém případě bude nutné nároky na náhradu škody uplatnit soudní cestou.

Získejte své peníze zpět

Napište nám vaše vzniklé škody. Postup odborně posoudíme a navrhneme správnou strategii. Úvodní konzultaci nabízíme zdarma.

Dopady pandemie koronaviru
Štítky: